Zpráva o uzdravení na přímluvu
ctihodného P. Martina Středy

Asi před pěti lety jsme chtěli navštívit bývalého spolužáka naší dcery ze základní  školy Josefa Grepla, abychom mu vrátili něco vypuůjčeného z dob jejich společné školní docházky. K našemu zármutku jsme se od jeho matky dozvěděli, že hoch leží v téměř beznadějném zdravotním stavu v nemocnici v Brně-Bohunicích. Josef musel zanechat studia na střední škole, neboť se u něho projevila nebezpečná choroba, jako následek zhmoždění mozku při porodu. Bylo nám to velmi líto, protože jsme věděli, jak byl Josef hodný, zodpovědný a pilný. Se svou maminkou vycházel velmi dobře, byl jí oporou v jejím osamělém životě a i v jeho dospívání mezi nimi vládl pěkný vztah.

Tato nemoc znamenala pro oba velikou zkoušku, zvláště pro Josefa, který se během nemoci velmi změnil. V nemocnici se stáhl do sebe a zásadně odmítal návštěvy své matky i všech ostatních známých. Zpočátku totiž chtěl skrývat své utrpení a tak ostatní šetřit. Postupně však ztratil zájem o život, jídlo i o spolupráci s lékaři, takže musel být při životě udržován uměle a dokonce chráněn před sebou samým. Josef strpěl návštěvu pouze jedné dívky, Lenky Procházkové z Brna Žabovřesk, členky společenství mladých věřících od sv. Jakuba v Brně.

Když jsme viděli tuto bezvýchodnou situaci a utrpení, rozhodli jsme se potají svěřit chlapcův i matčin těžký úděl Božímu milosrdenství prostřednictvím P. Martina Středy. Celou novénu jsme se chodili pravidelně modlit před obraz P. Martina Středy do kostela Nanebevzetí Pany Marie v Brně u Jezuitů. V den ukončení novény jsme pocítili zvýšenou důvěru v její účinnost a tak jsme navštívili Josefovu maminku, abychom se s ní podělili o svou důvěru a povzbudili ji. Přestože již bylo poměrně pozdě, tak nás přijala velmi ráda a jakoby uklidněna se nám svěřovala se svými starostmi, jako bychom byli její staří známí, ačkoliv jsme se viděli prakticky po druhé.

Asi ve 22 hodin zazvonil telefon a Lenka nám oznámila podivuhodnou zprávu. V tento večer byla u Josefa a k svému velkému překvapení se u něho setkala s novou, radostnou a jiskřící touhou po životě a s pokojem v jeho srdci. Dokonce jí prosil o trochu jídla. Tato zpráva v nás vyvolala velkou radost. Přestože se za Josefa modlilo mnoho lidí z různých společenství, i jeho důvěrník a zpovědník P. Jiří Sedláček z Brna Komína, tak pro nás bylo toto uzdravení srdce odpovědí P. Martina Středy na naše prosby.

Josef žije dnes doma se svou matkou, je v invalidním důchodu, ale radost a chuť žít, kterou dostal ten večer, ho provází neustále. Je jisté, že jejich byt na Pavlovské 27 v Brně Kohoutovicích byl navštíven Boží milostí.

Eva a Vlastimil Brázdovi
Chopilova 6, Brno 623 00

26. 4. 1999