Záchrana života Dominiky S. na přímluvu
P. Martina Středy SJ v roce 2022

V loňském roce se nám ke stávajícím 2 dětem (7 a 5 let) narodila dvojčátka. Celé těhotenství jsme se na miminka těšili a celá široká rodina se radovala. 

Na 2. ultrazvuku nám bylo oznámeno, že mladší z holčiček má těžkou vývojovou vadu na mozečku (ageneze corpus calosum – tedy chybějící propojení mezi levou a pravou hemisférou, dále beztvará hmota namísto mozkové tkáně v levé hemisféře v místě, odkud se vyvíjí mozek a co dělá člověka člověkem) a že dítě bude postižené a je jen otázka, jak moc. Buď umře už při porodu, nebo (cituji lékaře) bude ležák, který se sám nenají a když ho někdo pohladí, tak se na něj usměje, ale nebude vědět, kdo to je. 

Po sérii vyšetření na neurologii, na neonatologii, genetice a mnoha jiných nám byla téměř všude doporučena „fetoredukce“, tedy ukončení jednoho života. Naposledy nám ji doporučovali ještě týden před samotným porodem. 

Po mnoha a mnoha debatách a radách (cca 50:50) rodiny, známých i kamarádů jsme se rozhodli věřit Bohu. Dítě se narodilo a já ho hned po porodu pokřtil. Nedokážu spočítat ty všechny vyšetření, co jsme absolvovali a do teď absolvujeme. 

Jsem hrdý rodilý brňák s vlasteneckým a křesťanským myšlením a s šermířskou minulostí z doby 30leté války, tedy osobu p. Martina Středy znám dobře a vždy jsem ho obdivoval. Když se ke mě ještě v době těhotenství mé ženy dostala vaše výzva, měl jsem jasno. Zašli jsme do krypty a já P. Martinu Středovi něco slíbil a zároveň ho prosil o zázrak a pravidelně jsme se k němu s celou rodinou modlili. 

Dlužno říct, že se za nás modlí širší spektrum lidí, kteří náš případ, naši víru i naše rozhodnutí znají a i já jsem podnikl různé poutě, kde jsem v slzách prosil Pannu Marii a Jezulátko o zázrak. 

Ale Martinu Středovi jsem nepřestal věřit nikdy. 

20.4.2023 oslavily holčičky rok. Dominička, se kterou moje žena celý rok několikrát denně tvrdě a poctivě cvičila vojtovu metodu a další, dnes žije (téměř) normální život, usmívá se na svět a nebýt toho, že ji na straně postižené hemisféry chybí 1 očičko, by ji nikdo za nemocnou ani nepovažoval. Je křehčí a s vývojem nespěchá, ale je to poklad a naše sluníčko. 

I doktoři, kteří nám nedávno její narození rozmlouvali, dnes nevěřícně kroutí hlavou a někteří z nich mluví o zázraku. Ještě není vše hotové a máme před sebou kus cesty a nálezy na přístrojích mluví jasně a stejně jako před narozením. Jen nikdo nechápe, „že to všechno funguje, jak má“ . 

O tom, že se v našem případě zázrak stal, nepochybuje nikdo z nás. 

Já páteru Středovi u rakve doslova slíbil, že když nám pomůže, pojedu mu ten zázrak dosvědčit klidně do Říma a jsem připraven to udělat. Máme i kompletní dokumentaci všech vyšetření a vydá to na velký šanon.